Kritické hodnocení účinku extraktu Kozlíku lékařského na strukturu a kvalitu spánku
Pečlivě navržená studie hodnotila krátkodobé (jednorázová dávka) a dlouhodobé (14 dní s opakovaným dávkováním) účinky extraktu kozlíku lékařského na objektivní i subjektivní parametry spánku.
Šetření bylo provedeno jako randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná, zkřížená studie. Do studie bylo zařazeno šestnáct pacientů (4 muži, 12 žen) s dříve prokázanou psychofyziologickou nespavostí (kód ICSD 1.A.1.) a s mediánem věku 49 let (rozmezí: 22 až 55 let).
Hlavními kritérii pro zařazení byla hlášena primární nespavost podle kritérií ICSD, což bylo potvrzeno polysomnografickým záznamem a absencí akutních onemocnění. Během studie pacienti podstoupili 8 polysomnografických záznamů: tj. 2 záznamy (výchozí a studijní noc) v každém časovém bodě, ve kterém byly testovány krátkodobé a dlouhodobé účinky placeba a Valeriána. Cílovou proměnnou studie byla účinnost spánku. Dalšími parametry popisujícími objektivní strukturu spánku byly obvyklé rysy analýzy spánkové fáze, založené na pravidlech Rechtschaffen a Kales (1968), a index vzrušení (hodnocený podle kritérií ASDA, 1992) jako parametr spánkové mikrostruktury. Pomocí dotazníků byly hodnoceny subjektivní parametry, jako je kvalita spánku, ranní pocit, denní výkon, subjektivně vnímaná doba trvání spánku a doba spánku.
Po jednorázové dávce Valeriány nebyly pozorovány žádné účinky na strukturu spánku a subjektivní hodnocení spánku. Po více dávkové léčbě vykazovala účinnost spánku významné zvýšení jak u placeba, tak u "Valerijského" stavu ve srovnání s výchozí polysomnografií. Potvrdili jsme významné rozdíly mezi Valeriánou a placebem pro parametry popisující spánek s pomalými vlnami. Ve srovnání s placebem byla latence spánku s pomalými vlnami snížena po podání Valeriány (21,3 vs. 13,5 min, p<0,05). Procento SWS času stráveného v posteli (TIB) bylo zvýšeno po dlouhodobé léčbě valeriánem ve srovnání s výchozí hodnotou (9,8 vs. 8,1 %, p<0,05).
Současně byla při léčbě Valeriánou pozorována tendence ke kratší subjektivní latenci spánku, stejně jako vyšší korelační koeficient mezi subjektivní a objektivní latencí spánku. Další zlepšení struktury spánku - jako je zvýšení procenta REM a snížení procenta NREM1 - se odehrálo současně při léčbě placebem a Valeriánou. Pozoruhodným zjištěním studie byl extrémně nízký počet nežádoucích účinků během období léčby Valeriánou (3 vs. 18 v období placeba).
Závěrem lze říci, že léčba bylinným extraktem Radix Valerianae prokázala pozitivní účinky na strukturu spánku a vnímání spánku pacientů s nespavostí, a proto může být doporučena pro léčbu pacientů s mírnou psychofyziologickou nespavostí.
Zdroj: Homeopathy research institute // National Library of Medicine https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10761819/